Environmentální prohlášení o výrobku (environmental product declaration - EPD) - značení III typu (podle ISO 4025:2006)
Spotřebitelský průzkum společnosti IRI provedený v roce 2004 ve 12 evropských státech (včetně ČR) prokázal jednoznačné preference kvality zboží a dobrého poměru kvalita/cena, který je pro většinu Evropanů důležitější než samotná cena a to především u výrobků dlouhodobé spotřeby. Tento statisticky průkazný trend směrem ke kvalitě se u stále vzrůstajícího podílu spotřebitelů týká i kvality výrobků s ohledem na životní prostředí.
Vzhledem k tvrdému konkurenčnímu prostředí musí výrobci tyto změny spotřebitelského chování zohledňovat a vhodně marketingově využívat. Prostředkem ke komunikaci mezi výrobci a spotřebiteli o environmentálních aspektech výrobků je environmentální značení a prohlášení (ecolabeling).
Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným, tržně orientovaným, nástrojem ochrany životního prostředí - pro zajištění transparentnosti a celosvětové srovnatelnosti hodnocení je upraveno normami ISO řady 14020. Cílem je povzbudit nabídku a poptávku po výrobcích s nižšími environmentálními aspekty prostřednictvím sdělování ověřitelných, přesných a nezavádějících informací založených na vědecké metodice poskytující reprodukovatelné výsledky.
Existují tři druhy environmentálního značení a prohlášení:
- typ I (výrobky splňující předem stanovené environmentální požadavky v rámci určité výrobkové kategorie, které jsou nezávisle ověřeny třetí stranou - ekologicky šetrné výrobky),
- typ II (environmentální tvrzení o výrobku (např. biologicky degradovatelný) provedené výrobcem s potvrzením o správnosti tohoto tvrzení),
- typ III (kvantifikované environmentální informace zahrnující celý životní cyklus výrobku ("od kolébky do hrobu") určený ke srovnání výrobků shodných funkčních vlastností a nezávisle ověřený třetí stranou - environmental product declaration (EPD)).
Environmentální prohlášení o výrobku III typu (EPD) musí být vždy založeno na ověřených datech z posouzení životního cyklu (life cycle assessment - LCA) výrobku v souladu s požadavky norem ISO řady 14040. Toto environmetální značení a prohlášení III typu je především určeno k mezipodnikové komunikaci (B2B), avšak není vyloučeno ani použití ve vztahu ke konečným spotřebitelům (B2C).
Na rozdíl od environmentálního značení a prohlášení I a II typu, založených na porovnávání vybraných environmentálních ukazatelů z některých fází životního cyklu výrobku s předem definovanými standardy, je EPD absolutní kvantifikovanou výpovědí o environmentálních aspektech daného výrobku a to ve všech fázích jeho životního cyklu, které zahrnují: těžbu surovin a paliv a výrobu základních materiálů a energií, výrobu hodnoceného výrobku, přepravu ve všech fázích životního cyklu výrobku, užití výrobku a jeho servis, demontáž a recyklaci/zneškodnění součástí po skončení životnosti výrobku. V tomto případě je tedy vyloučeno "přesouvání" environmentálních zátěží mezi jednotlivými fázemi životního cyklu výrobku, kdy příznivé charakteristiky například ve fázi "užití" mohou být převáženy dopady například ve fázi výroba.
K základním environmentálním aspektům výrobku, které se v EPD a to v každé fázi životního cyklu vyhodnocují, patří:
- spotřeba přírodních zdrojů (materiálových i energetických),
- spotřeba vody,
- emise do ovzduší,
- emise do vod,
- produkce odpadů.
Emisní zatížení se vyjadřuje pomocí definovaných globálních dopadů:
- změny klimatu (emise skleníkových plynů),
- poškození ozónové vrstvy (emise CFC plynů),
či regionálních, popř. lokálních dopadů:
- acidifikace půdy a vody (emise H+),
- eutrofizace (emise látek s obsahem N, P a látek spotřebovávajících O2),
- fotochemický smog (řada organických i anorganických látek).
Sestavení EPD předchází LCA studie výrobku podle norem ISO řady 14040. Základní informací k této studii je součástkové a materiálové složení hodnoceného výrobku. Každá ze součástek, ať se jedná o vyrobené či nakoupené díly či hotové sestavy, se charakterizuje místem výroby a způsobem přepravy do místa montáže hodnoceného výrobku. Tím jsou popsány přepravní nároky ve fázi výroby.
Dalším krokem je popis výrobních postupů jak vyráběných dílů, tak i nakupovaných dílů či hotových sestav (nutnost získat tyto informace od dodavatelů) i vlastního hodnoceného výrobku. K popisu se používají hmotnostní a energetické vstupy a emisní/odpadové výstupy sestavené na základě bilancí a vztažené na zvolenou funkční jednotku (1 ks výrobku, či jednotka charakterizující funkci výrobku). Obdobně se popíše distribuce hotového výrobku (včetně obalů) a návazné fáze životního cyklu - užití (provoz, včetně spotřeby energií, pomocných materiálů a náhradních dílů i včetně přepravy výrobku do místa servisu) a demontáže výrobku po skončení jeho životnosti (přeprava do místa demontáže, spotřeba energií), včetně recyklace využitelných součástí a skládkování nevyužitelných materiálů.
Takto shromážděná data, tvořící materiálovou a energetickou "mapu" výrobku, jsou následně vložena do specializovaných softwarů využívajících rozsáhle datové báze o environmentálních souvislostech těžby a úpravy materiálů, paliv a energií, dílčích výrobních postupů a různých způsobů přepravy. Teprve tato data poskytnou komplexní obraz o environmentálních aspektech hodnoceného výrobku od "kolébky do hrobu".
Kde jsou přínosy, takto relativně pracně i nákladně získaných informací? Přínosy jsou především na straně výrobce, který musí při sběru dat vyhodnotit veškeré spotřeby materiálů a energií na daný výrobek, což se většinou v praxi neprovádí. Tyto údaje, ve finančním vyjádření, jsou klíčovou informací k vyhodnocení výrobních nákladů hodnoceného výrobku a v době permanentního růstu světových cen surovin a energií jsou i mimořádně důležité. Výrobce tak získává nástroj pro řízení vlastních materiálových a energetických toků alokovaných na konkrétní výrobek. Otázkou řízení změn je pak provést tuto alokaci na inovovaný výrobek v dané výrobkové řadě a ovlivňovat tak jeho environmentální profil.
Odsud je jen krok k porovnávání materiálových a energetických toků na srovnatelné výrobky u různých výrobců, což umožní veřejně dostupná celosvětová databáze EPD (v současné době na www.environdec.com). To bude významný benchmarkingový nástroj iniciující permanentní výrobkové změny odpovídající neustále se zrychlujícím inovačním cyklům výrobků.
Možná, že není tak vzdálená doba, kdy environmentální profil výrobku - prezentovaný vhodnou formou - bude sloužit i ke spotřebitelské orientaci při výběru výrobků. S ohledem na stále rostoucí podíl spotřebitelů akcentujících kvalitativní charakteristiky výrobků a služeb je tato představa stále aktuálnější. Pak se stane EPD skutečně mocným tržním nástrojem s výraznými environmentálními dopady.
Předními zeměmi v aplikaci environmentálního značení a prohlášení III typu (EPD) jsou v současnosti Švédsko, Norsko, Dánsko, Německo, Itálie, Kanada, USA, Čína, Japonsko a Korea. Významnou skutečností je, že díky standardizaci metodologie, struktury prezentace výsledků a postupu nezávislého ověření (normy ISO) bude mít takto zpracovaná EPD celosvětovou platnost a uvedené environmentální aspekty výrobků i služeb budou tedy celosvětové srovnatelné.
Evropská unie se dokonce přijetím Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. 7. 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů rozhodla podmínit u vybraných druhů výrobků (topná a klimatizační zařízení, zařízení pro ohřev vody, systémy elektrického pohonu, osvětlovací zařízení, domácí elektrospotřebiče, kancelářská technika, spotřební elektronika) udělení označení shody CE stanovením požadavků na ecodesign, což svým charakterem odpovídá environmentálnímu značení a prohlášení III typu (EPD)! Tato povinnost se podle uvedené směrnice netýká jen výrobců na území EU, ale i dovozců, tzn. vztahuje se na jakýkoliv vybraný výrobek vyrobený kdekoliv na světě! Členské státy EU musí tuto směrnici zapracovat do 11.8.2007.
V rámci příprav EU25 na ustavení mezinárodního a národních systémů EPD byly v projektu INTEND (www.intendproject.com) prezentovány institucionální, organizační a informační požadavky na fungování systémů environmentálního značení a prohlášení III typu. Výchozími poznatky přitom byly více než 5 leté zkušenosti švédského průmyslu koordinované Švédským výborem pro životní prostředí.
Národní systém EPD je podle výstupů projektu INTEND tvořen těmito subjekty:
- Národní kompetentní orgán
- Akreditační autorita
- Certifikační organizace
- Poradenské organizace
V oblasti environmentálního značení a prohlášení existuje v ČR Rada pro ekologicky šetrné výrobky (I typ), která je poradním orgánem ministra životního prostředí v rámci Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků (www.cenia.cz). Rozšířením působnosti Rady (Národního programu) na všechny typy environmentálního značení a prohlášení bude vytvořen organizační základ pro vznik Národního kompetentního orgánu.
Akreditační autorita je v ČR představována Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. (www.cia.cz), který v souladu s požadavky mezinárodních norem a dokumentů provádí nestranné, objektivní a nezávislé posouzení způsobilosti pro m.j. certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků. V současné době ČIA připravuje akreditační postup pro certifikační orgány podle normy ISO 14025:2006 (EPD).
Neakreditovanou certifikaci EPD výrobků může zatím v ČR nabídnout pouze Elektrotrotechnický zkušební ústav, s.p. (www.ezu.cz) - akreditační proces proběhne v EZÚ během roku 2006. Nutno dodat, že na území ČR působí pobočky mezinárodních certifikačních institucí, jejichž mateřské organizace tento druh výrobkových certifikací provádí.
První praktické zkušenosti se zpracováním a certifikací environmentálního značení a prohlášení III typu v ČR byly zatím získány v rámci řešení programů Výzkumu a vývoje MŽP "Recyklační programy" a "Minimalizace vlivů výrobků na životní prostředí" u výrobků: fritovací hrnec (výrobce Isolit-Bravo, s.r.o., Jablonné nO), podlahový vysavač ETA 1450 PROXIMO - příloha (výrobce ETA, a.s., Hlinsko) a šicí stroj PFAFF 2046 (výrobce VSM Production, s.r.o., Brno). Řešitelem jednoho z těchto programů byla firma ECO trend, s.r.o.
